Soupisky mužstev

SK Rapid Wien

	#	Post	Hráč	Góly	Min.	ŽK	ČK
	1	B	Feurer Herbert		90
	2	O	Lainer Leo		90
	5	O	Weber Heribert		90
	3	O	Garger Kurt		90
	4	O	Pregesbauer Johann		90
	7	Z	Weinhofer Rudolf		90
	8	Z	Panenka Antonín		90
	6	Z	Brauneder Karl		65
	10	Ú	Willfurth Gerald		90
	9	Ú	Krankl Hans (C)		90
	11	Ú	Keglevitz Christian		76
	15	Z	Kienast Reinhard		25
	13	Ú	Hagmayr Max		14

Bohemians ČKD Praha 

	#	Post	Hráč	Góly	Min.	ŽK	ČK
	1	B	Hruška Zdeněk		90
	2	O	Jakubec František		90
	3	O	Prokeš Zdeněk		90
	6	O	Marčík Jaroslav		90
	5	O	Ondra Jiří		90
	8	Z	Mičinec Tibor		90
	4	Z	Zelenský Peter		45
	10	Z	Sloup Jiří		90
	7	Ú	Janečka Petr		90
	9	Ú	Čermák Milan		62
	11	Ú	Hruška Vladimír		90
	15	Z	Chaloupka Pavel		45
	16	Ú	Levý Stanislav		28

• Reportáž
• Zajímavosti
• Video

• Vědělo se, že cesta do čtvrtfinále PMEZ bude pořádně zarubaná, ale nečekalo se, že problémy začnou dávno před výkopem odvety. Autokar s fotbalisty Bohemians vystartoval od novotelu včas, dvě a čtvrt hodiny před utkáním, jenže jízda za asistence policejního vozu místo obvyklé půlhodinky trvala 85 minut, neuhánělo se po autostrádě, ale kličkovalo uličkami vhodnými pro trabanta, prostě na vyprodaný Hannapiho stadión se přijelo ve chvíli, kdy Rapid končil rozcvičku.

  Ani vstup do utkání nebyl příliš šťastný. Už ve 2. minutě Sloup za zákrok na Lainera viděl žlutou kartu a o chvíli později ukazatel skóre tvrdil, že pohárová matematika začíná mluvit ve prospěch domácích. Po levé straně se totiž jako uragán řítil Weinhofer, v obraně klokanů provrtal víc děr, než známe z ementálu, prudce přihrál na malé vápno, z houštiny těl se vynořil Krankl a ze dvou kroků skóroval. Vzápětí si to málem zopakoval po přihrávce téhož hráče, jen z opačného koutu trestného území.

  Bohemians si sotba mohli přát horší začátek. Do utkání šli bez střelce vítězného gólu z prvního utkání Němce, kterého na hřiště nepustila především bolavá třísla, před Chaloupkou dostal v sestavě přednost Mičinec, takže jsme vlastně měli ve hře čtyři útočníky, k zaútočení jsme se však dostávali sporadicky. Jednak proto, že ve středu pole chyběla přesná přihrávka - kolik míčů na kopačkách spoluhráče skončilo v zázemí! - navíc nás brzdil strach z bleskových a nápaditých akcí soupeře. Občas jsme objevili volný prostor u pravé postranní čáry, kam nabíhali Jakubec s Mičincem a párkrát poslali centry do ohně, mnohem větší horko však bylo před Hruškovou brankou. To proto, že jsme nedokázali zahradit cestu ofenzívním krajním obráncům soupeře, že jsme marně hledali recept na zmírnění Kranklovy výbušnosti a proti Panenkovým ostře zahrávaným rohovým kopům. Mnohokrát obrana v čele s brankářem Z. Hruškou hasila požár za pět minut dvanáct.

  O přestávce trenér T. Pospíchal pořádně propral prádlo, snad jen Z. Hruška zůstal suchý, neméně hlasitý byl v soupeřově kabině O. Barič, donekonečna opakující, že hlídání hubeného náskoku by se mohlo vymstít. Ve 49. minutě to vídeňským hráčům připomněla i Sloupova dalekonosná střela, která zřejmě probudila i Bohemians. A stala se signálem k mnohem odvážnější a přímočařejší hře našeho celku. Čerstvý Chaloupka (vystřídal zraněného Zelenského) k obětavosti v defenzívě přidal schopnost vyvést míč, zpřesnili jsme rozehrávku, najednou byl každý plný pohybu, a tím vším jsme soupeři ukrajovali z jeho původně bohorovného klidu a hladu po útočení. V 62. minutě dostal šanci Levý a hned vybídl Mičince k zaútočení po levém křídle, za dalších pár sekund panenkovsky rozehrál roh. Najednou jsme hráli jiný fotbal, podobající se tomu z loňského podzimu, získali jsme převahu a dokonce tak výraznou, že Keglewits častěji manévroval ve vlastním trestném území než v prostoru pravého křídla. V 75. minutě Mičincova dělovka hledala levý horní růžek Feurerovy branky, vyrovnání viselo ve vzduchu.

  Obrovské zlepšení po změně stran s mohutným finišem na postup nestačily. Cestu mezi osm nejlepších v PMEZ nám zavřel už Keglewitsův "gól do šatny" ve 45. minutě pražského utkání.

  československý sport / 3.11.1983

   

   

  ---

  Utkání ve Vídni nemělo valnou úroveň. Hrálo se pomalu, většinou ve středu hřiště. Asi k tomu přispěla Kranklova branka už v sedmé minutě po akci rychlého Willfurtha. Domácí fotbalisty tato branka, která jim zajišťovala postup, uklidnila, pokračovali dál v ofenzívě, ale obrana Bohemians hrála spolehlivě a brankář Hruška se vyznamenal, když kryl střelu Weinhofera. Fotbalisté Bohemians hráli v první půli příliš zakřiknutě, jejich přechod do útoku byl pomalý a ztráceli mnoho míčů nepřesnými přihrávkami. V útoku nebyli téměř vůbec nebezpeční, za první poločas ohrozila brankáře Feurera v brance Rapidu jen střela Vladimíra Hrušky.

  Teprve po přestávce, když zraněného Zelenského vystřídal ve středové řadě Bohemians Chaloupka, začali hosté více útočit, vyrovnali hru v poli, získali i územní převahu. Jejich útočné akce byly však pomalé a narážely už na připravenou obranu Rapidu a neznamenaly velké nebezpečí pro domácí branku: Rapid hrál už jen na jistotu, nepouštěl se do přílišného útočení, stačilo mu, že udržoval hru na střední hřiště. Panenka vtipně uvolňoval své spoluhráče, ale k Hruškově brance se fotbalisté Rapidu nedostávali. V závěru podnikli klokani zoufalý nápor, ale úspěch to nepřineslo.

   

  Rudé právo / 3.11.1983

•