Láska k oddílovým barvám, to není pouze fráze. Možná, že někdy by se snad mohla změnit v lásku k oddílovým penězům. Ale to snad jen u několika krajánků, kteří si myslí, že přestupy mohou svůj fotbalový kumšt prodávat. Ale v drtivé většině hráči i funkcionáři milují svá hřiště, barvu dresu, kamarády a jsou ochotni pro ně "cedit i krev".

Zázrak na trávě? Pohádka z Ďolíčku? Říkejte si tomu, jak chcete, Bohemka zažila nejveselejší sezonu od chvíle, co na ni kdysi dopadla osudná aféra s černými fondy. Loňské barážové nervy vystřídal balzám svěžího týmu kouče Jaroslava Veselého, který hrál celou ligu vysokou hru a dotáhl ji až do neuvěřitelného konce. Klokani se po 36 letech vrací do pohárové Evropy! „Musím poděkovat také fanouškům. Myslím, že za hrůzy, co Bohemka v posledních dekádách zažívala, si to zaslouží," řekl Veselý. Co všechno jsme zažili od traumatu loňského jara?

Fanoušci Bohemky prožívají krásné jaro v ten nejlepší možný čas. Velké tažení týmu Jaroslava Veselého připadá na blížící se čtyřicáté výročí zatím jediného mistrovského titulu v historii klubu. Dobrou aktuální náladu můžete zkombinovat s euforickými vzpomínkami při unikátním seriálu Mistrovské hovory nad Ďolíčkem. Jejich druhý díl se ve Vršovickém divadle MANA koná v úterý 18. dubna v tradičních 19.05. A dorazí klíčoví hráči slavného týmu – Přemysl Bičovský a Pavel Chaloupka a také trenér Josef Zadina!

Děkujeme, pane Dannere! Symbolických díků vůči dlouholetému předsedovi Bohemians byla v minulých letech vyřčena řada. Autoři knihy Bohemka je a bude mu věnovali celé pasáže textu. Jeho podobizna se objevila na novému muralu v ulici Vršovická. Aktivní část fanoušků ho připomíná na svých nálepkách. Městská část po něm pojmenovala parčík přímo vedle Ďolíčku, kdysi Dannerova stadionu Bohemians.

Bohemka vede ligu! Po prvním kole to možná není tak prestižní, ale fakta jsou fakta. V tabulce po prvních osmi zápasech Fortuna ligy jsou Bohemians nejvýš, společně s olomouckou Sigmou. Naposledy byla Bohemka na vrcholu tabulky před necelými 21 lety.

Z marného chňapání po věčně unikajícím opravdovém úspěchu se tentokrát Bohemka posunula o něco níž. Vážné zranění klíčového stopera Lukáše Hůlky ještě před prvním mistrovským zápasem předznamenalo děsivou sezonu, na podzim plnou strašlivých debaklů, která dospěla až do barážového boje s Opavou. Teprve tam si klub pojistil desátou prvoligovou sezonu v řadě.

Kyselou barážovou kocovinu fanouškům v posledním ligovém zápase sezony s Karvinou osladily aspoň čtyři góly útočníka Davida Puškáče. A za věrnost dostali vskutku unikátní zážitek. Byli svědky úkazu, jaký nezažily celé generace. Co střelecký večer vlastně přinesl?

Liga se schylovala ke konci. Hráči Bohemians, kteří se chystali do Francie a do Alžíru, prohrávali jeden zápas za druhým. Ligu vyhrát už nemohli, tak hráli jen tolik, aby hráli a nic se jim nestalo. Hodně lidí se bálo výsledků v cizině. Ale naši přišli, viděli a zvítězili.

Ještě není dohráno. To hlavní, návrat Bohemians do pohárové Evropy, je stále ve hře. Statistika po tradičních třiceti ligových kolech ale jasně ukazuje, jak výjimečných věcí jsou zatím fanoušci v tomhle ročníku svědky. Užívejme si to! Další možnost bude ve středu 10. května ve Vršovickém divadle MANA při závěrečném večeru Mistrovské hovory nad Ďolíčkem.

Jak se zdá, adrenalin boje o život nám bude tentokrát upřen. „Už nám nestačí se zachránit, to bych tady lhal,“ vyhlásil trenér Jaroslav Veselý po nedělní historické výhře v Plzni. O co tedy Bohemians ve zbytku sezony budou hrát? Pár dějinných přelomů by se našlo.

Jedeme na Letnou a je to tu zase. Sparťani nám připomínají domnělé křivdy minulosti. Můžou začít tituly z dvacátých let, o které přišli ztrátami ještě ve starém Ďolíčku. Můžou pokračovat osmiletou érou bez porážky na přelomu sedmdesátek a osmdesátek. Třinec, jak by mohli zapomenout! O Necidově loňském gólu radši nemluvit! My, klokani z Vršovic, přitom proti Spartě ale opravdu nic nemáme. A jako argument můžeme i po letech vytáhnout vyznání mistra Miloslava Švandrlíka, kterému před pár týdny obnovený Klokanklub popřál k nedožitým devadesátinám.

Nadešla neděle 3. července 1927 a výpravě Bohemians nastoupivší na palubu zaoceánského parníku Orvieto začíná zpáteční cesta přes oceán. Tou dobou byli na cestě téměř tři měsíce a ještě mělo uplynout 28 dní, než měli opět spatřit Prahu. V kufrech vezli členové výpravy různé upomínky a dárky z Austrálie.

Ve středu 1. června si zelenobílí ze Sydney “odskočili“ na jih do sedmdesát kilometrů vzdáleného městečka Wollongongo, kde zvítězili nad místním týmem Illawarra District 2:1, kdy se za Bohemians trefili Knížek a Havlín. Terén byl silně podmáčený, téměř neregulérní. Po tomto zápase byli Bohemians pozvání k odehrání několika zápasů v Jižní Americe a v Kanadě.

Po třiadvaceti dnech od vyplutí z Neapole a deseti dnech pouti široširým oceánem doplula loď Orsova v úterý 3. května 1927 šťastně do australského přístavu Fremantle. Výprava z Československa byla přátelsky uvítána manažery Západní australské footballové asociace za přítomnosti početné skupiny novinářů. Dále Čechoslováky vítalo spoustu krajanů a australských fandů. Po uvítání odvedli hostitelé Bohemians do jiné části přístavu, kde celou výpravu naložili do motorových člunů a po Labutí řece je proti proudu odvezli do města Perth, hlavního města Západní Austrálie.