KRÁTCE:
TIPSPORT LIGA (30.11.2022): FC Slovan Liberec - Bohemians Praha 1905 3:4 (0:2), branky klokanů: 15. + 25. Drchal, 48. Vrána, 80. Dostál.
TIPSPORT LIGA (26.11.2022): FC Silon Táborsko - Bohemians Praha 1905 1:3 (0:1), branky klokanů: 41. Drchal (z pen.), 52. Prekop (z pen.), 90. Novák.
Tým Bohemians se zúčasní tradičního zimního turnaje TIPSPORT LIGA, postupně se utká s: Táborskem (26.11.), Libercem (30.11.) a V. Žižkov (3.12.).
V průběhu měsíce prosince vydává nakladatelství Epocha 2. díl publikace BOHEMKA JE A BUDE. Kniha o historii Bohemians (1974-2022) čítá na 1000 barevných stran.
Po tříleté odmlce organizuje klub Bohemians oblíbenou akci VÁNOCE S KLOKANEM. Setkání fanoušků se bude konat v sobotu 3. prosince od 16 hodin.
  

100 let Jiřího Rubáše

V sobotu 5. února je to sto let od narození Jiřího Rubáše, jedné z nejvýraznějších osobností zelenobílých dějin Bohemians. Mezi Klokany prožil jako hráč i trenér v několika érách čtvrtstoletí svého života a napříč dějinami patří k nejvěrnějším.


Bohemka právě byla na vrcholu. V létě 1983 slavila svůj první titul, trenér Tomáš Pospíchal ale učinil úkrok do pozice šéftrenéra. Kluboví funkcionáři si tak ještě jednou vzpomněli na starou dobrou jistotu. Tehdy jednašedesátiletý Jiří Rubáš se naposledy vracel.

„Mě vedla láska k fotbalu. A k zelenobílému dresu,“ vysvětloval Rubáš svou motivaci. Jeho zelenobílý příběh začal v dávném roce 1942, kdy jako nadějný útočník přestupoval do Ďolíčku z Rokycan (ještě dříve hrával za rodné SK Volduchy).

„Když jsem tenkrát přestupoval do Bohemians, lákala mě Sparta, abych za ni hrál hokej. Nějak intuitivně jsem už tenkrát dal přednost fotbalu - a nelituji!“ vyprávěl Rubáš v létě 1983. „Já už se nemínil vracet do ligy. Jenže když se ozvali z Bohemians a řekli mi, že mě potřebují… Já tady dvanáct let kopal a čtrnáct let trénoval. To máte dohromady skoro půlku života. Nemohl jsem se dlouho rozmýšlet.“

Když dorazil do Ďolíčku poprvé, hned přinesl štěstí. 6. srpna 1942 nastoupil ve finále Středočeského poháru, v němž Bohemka ve slavném zápase na Letné porazila Spartu divokým skóre 8:6. Rubáš na své pravé spojce mezi Mošničkou a Plánickým přispěl jedním gólem k první velké trofeji klubové historie.

„Bývalý rokycanský útočník Rubáš byl milým překvapením. Svalovitý, tvrdý, houževnatý byl stálým nebezpečím pro branku Sparty. Jeho akce byly obdivovány a nebylo divu, že zazněla přezdívka kanon,“ chválila tehdy Národní politika.

Rubáš se v Bohemce přeškolil z útočníka na pravého obránce a stal se na celé desetiletí páteří týmu. Až na krátká působení ve Viktorii Žižkov a Hradci Králové. V sezoně 1950 zažil s tehdejšími Železničáři euforickou jízdu za titulem. V rozhodujícím zápase s Teplicemi na karlínské škváře nehrál, Bohemka remizovala a o triumf přišla. S hráčskou kariérou se loučil během neúspěšného záchranářského podzimu 1954, během kterého převzal tým i trenérsky od svého předchůdce Josefa Kuchynky.

„Výbor svolal hráčskou schůzku a debatovalo se, co je třeba udělat pro záchranu. Zazněl hlas, že by se měl vyměnit trenér. A můj spoluhráč Jirka Žďárský navrhl, abych tuhle funkci převzal právě já,“ vzpomínal Rubáš. „Mně bylo dvaatřicet, ale pořád se mi z obrany ještě nechtělo, takže jsem se bránil. Bylo to málo platné. Návrh Ždárského akceptovali hráči i výbor. Chvíli jsem byl tedy hrajícím trenérem.“

Hráčskou kariérou Rubáš končil se 160 prvoligovými zápasy za Bohemians, s nimiž je i dnes na patnáctém místě historických tabulek. Hned poté se přihlásil do trenérské školy a zahájil svou další kariéru.

Po náročných třech druholigových sezonách s Bohemkou v roce 1958 po tříkolové druholigové soutěži postoupil zpátky do ligy. A v rozporuplných šakalích letech dokázal ve skromných podmínkách velké věci. Kádr postavil na bývalých oporách z Edenu i z Letné. Když v roce 1962 odjížděla reprezentace na světový šampionát do Chile, Bohemka byla pod Rubášovým vedením druhá v lize. Po letní dohrávce skončila čtvrtá.

V následujících letech Rubášovi situaci komplikovala práce v patronátním podniku klubu ČKD. Na podzim 1963 jeho funkci převzal Václav Jíra. Rubáš se ještě před koncem podzimu vrátil a pomohl k záchraně. Podruhé končil na podzim 1964.

„S trenérskou prací se loučím. Přiznávám, že nerad. Za současných platových podmínek pro trenéry bych však poškodil rodinu a dělat trenéra při zaměstnání by neprospělo ani oddílu, ani mně,“ uvedl tehdy.

Přesto se Rubáš vrátil ještě jednou. Na začátku jara 1966 přišel dát impuls po rozpačitém druholigovém podzimu.

„Po zralém uvážení jsme došli k názoru, že jestli chceme nahoru, potom právě Rubáš nám může nejvíce prospět,“ říkal předseda oddílu Ladislav Hospr. „Nechceme připustit, aby se Bohemians stali průměrným mužstvem. Víme, že musíme buď letos, nebo příští rok postoupit do první ligy.“ S Rubášem se to povedlo. Bohemka zvládla rozhodující zápas v Kladně, nadšení fanoušci zaplavili hřiště ještě před koncem zápasu a pak následoval památný průvod směrem na Prahu.

V Bohemce nakonec kouč vydržel do léta 1968, celou sezonu si už ve funkci asistenta cvičil svého nástupce Svatopluka Pluskala.

Rubáš pak v trenérské kariéře pokračoval, trénoval Plzeň, Spartu, Teplice či Ostravu, s níž v sezoně 1975/1976 získal historicky první titul Baníku.

„Všude bylo něco, co mě naplnilo pocitem, že jsem v daném oddíle nepracoval nadarmo, že jsem za sebou něco zanechal,“ líčil Rubáš.

Jeho klubem ale vždycky byli Bohemians. Po skvělé hráčské kariéře tady odtrénoval přes 200 zápasů a připsal si téměř 80 vítězství. Lepší čísla má jen Tomáš Pospíchal.

Jiří Rubáš zemřel 16. května 2005 ve věku 83 let.

 
autor: martin hašek / 5.2.2022